Třídní stránky 9. C

Ve středu 27. ledna navštívili žáci osmých a devátých tříd Městské divadlo v Českém Krumlově. Zhlédli představení „Balada pro banditu“ v podání příbramského divadla. Poznali tak příběh Nikoly Šuhaje loupežníka i jeho milé Eržiky, příběh o veliké lásce a zradě. Představení velmi oživila živá kapela a pěkné písničky. Všichni žáci ocenili herce dlouhým potleskem. Zpětné vazby:
Divadlo se mi líbilo. Krásně zpívali, byl to skvělý zážitek. Divadlo se mi líbilo, ale bylo mi líto, že zabili Nikolu a Eržika s ním nemohla mít šťastné manželství. Líbil se mi celý příběh. Bylo to hezky zpracované a herci také podali skvělý výkon. Moc se mi líbilo, že hraný příběh byl lemován zpívaným textem. Měli to hezky zpracované a provedené. Nejvíce se mi líbilo, jak Nikola našel cestu k Eržice i přes nebezpečí, které mu hrozilo. Konec byl smutný.
Určitě bylo hezké, jak herci hráli, tancovali i zpívali. Písničky mi v hlavě zněly ještě druhý den, protože byly hezké.

Minulý týden probíhal na naší škole ve zcela jiném duchu, než bývá zvykem. Navštívili nás totiž mladí stážisté z různých koutů světa – Brazílie, Gruzie, Jordánska a Číny. Během pondělního úvodního setkání jsme si představili projekt Edison, který zaštiťuje studentská organizace AIESEC, zahraniční studenti měli možnost seznámit se s některými ze svých patronů z řad žáků naší školy a zazněla i školní kapela NÁDRŽ, která do svého repertoáru zařadila mimo jiné i texty anglických písní.

Stážisté si pro děti připravili velmi pěkné prezentace o zemích, ve kterých žijí a studují. Jejich prostřednictvím žáky seznámili s krásami, zvyky, tradicemi a dalšími zajímavostmi své rodné země. Netradiční výuka probíhala v anglickém jazyce, nicméně děti měly možnost naučit se i některá slova a jednoduché fráze v rodných jazycích stážistů. A že to byl někdy velký oříšek! Celý projekt vyvrcholil páteční Global Village, kdy se žáci mohli podívat na tamní kroje, osahat si různé tradiční předměty, zhlédnout další zajímavé fotografie, napsat své jméno netypickým písmem a dokonce ochutnat i některé národní speciality. Na oplátku jsme si i my pro zahraniční studenty připravili krátkou prezentaci o České republice a nechyběl ani lidový tanec. Po celý týden byl pro naše stážisty připraven bohatý kulturní odpolední program, kterého se účastnili i naši žáci. Společně podnikli prohlídku města s průvodkyní paní Šimečkovou, navštívili Hradní muzeum a věž, areál klášterů či Muzeum fotoateliér Seidl. Dokonce je vřele přivítal i pan starosta Dalibor Carda na českokrumlovské radnici. Počasí nám přálo, proto jsme náš společný mezinárodní týden zakončili sobotním výstupem na Kleť.

Zapojení naší školy do projektu EDISON bylo přínosné z mnoha hledisek. Nejenže žáci získali mnoho nových poznatků o zcela odlišných kulturách a národnostech, ale zároveň měli jedinečnou možnost využít a zdokonalit své dosavadní komunikační dovednosti v anglickém jazyce.

Na závěr bychom chtěly poděkovat všem, kteří se podíleli na realizaci tohoto projektu, zejména hostitelským rodinám, které se po celý týden o naše zahraniční kamarády tak láskyplně starali, paní Šimečkové za nabídku prohlídky historickým centrem Českého Krumlova, všem patronům, kteří s ochotou a nadšením pomáhali po celý týden, a na závěr i všem kolegům za trpělivost při občasných zmatcích.

Kateřina Kalíšková, Lucie Budková, Soňa Fialová

V neděli 20. března v 5:30 začalo podle astronomů jaro :-)

A tak jsme ho tedy v pondělí 21.3. uvítali typickou barvou jara – žlutou.

Tato barvička je velmi pozitivní – je barvou slunce, světla, vřelosti a radosti. Odstraňuje negativní myšlení a také podporuje naši fantazii. (Jen pozor – je to také barva závisti a žárlivosti!)

Jarní den jsme si užili, většina dětí i učitelů se oblékla do žlutého oblečení (někteří zapomněli, nebo nenašli ve svém šatníku nic žlutého, ale další barevné dny to určitě napraví). Na prvním stupni musíme pochválit snad všechny třídy (jen se podívejte na pozitivně zbarvenou 2.A, 3.B, 4.A, 4.C a další :-))

Na druhém stupni asi nejvíce „zežloutly“ třídy 7.B, 8.B, 8.C a 9.B. Těšíme se na modrou! „Modrá je dobrá!“

V úterý 22. března byl Světový den vody. Tento den jsme tedy oslavili modře.

Modrá je barvou klidu, uvolnění a vyrovnanosti. Mají ji rádi citliví lidé. Symbolizuje něhu, věrnost a důvěru. (Pozor – je to také barva nudy!)

Modrá barva je oblíbená na 1. i 2. stupni. Všechny třídy krásně „zmodraly“. Podívejte se na fotky :-)

„Modrá je dobrá!“

Naším posledním barevným dnem byl „červený den“. Vybarvili jsme se červeně jako velikonoční vajíčka :-)

V symbolice se již dávno výrazně objevovala červená barva. Od ní je i nejčastěji odvozován původ slova kraslice.

Červenou kraslici si dívka nechávala pro chlapce, na kterého si tajně myslela. Červená je barvou lásky, smyslnosti a vášně. Červenou mají rádi lidé cílevědomí a plní energie. V čínské tradici je barvou štěstí. (Pozor ale na vztek, hněv a nenávist!)

Celý 1. stupeň byl krásně červený, ale i na 2. stupni bylo červené dost. Jen málo jedinců to pokazilo třídě 9.B, 8.B (tyto třídy byly asi nejlepší :-)), 7.B (ta si barevné dny vyloženě užívala), ale i 8.C a dalším třídám. Můžete si to ověřit na fotkách. Všichni, kteří nechtěli barevné dny pokazit a chodili správně barevní, zaslouží velikou pochvalu. Třídní učitelé vás určitě pochválí :-)

Doufám, že jste si barevné dny užili.

Další dny už si užíváme doma – Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu i Velikonoční neděli a pondělí :-)

Přejeme všem krásné Velikonoce a hodně lásky!

Ve čtvrtek 31. března k nám do školy přijela společnost ORNITA z Prahy a ukázala nám vybrané druhy ptáků, jejichž život je svázán s vodou. Povídání bylo doprovázeno promítáním videí ze života vodních ptáků a ukázkami živých ochočených jedinců, se kterými jsme se tak všichni seznámili docela zblízka :-)

Dne 19. dubna nás navštívili žáci z Mezinárodní školy Townshend v Hluboké nad Vltavou. Nacvičili si pro nás vystoupení na téma drogy, násilí a rasismus. Na závěr předvedli i kombinaci některých národních tanců. Rádi jsme využili nejen jejich pohybového nadání, ale i toho, že mluví výborně anglicky. A tak po tanci následovala ještě konverzační hodina se třídou 8. C.

Vyjádření Aleše Veise z 8.A:

Úterní taneční představení bylo velmi krásné a propracované. Zaujalo mě, jak hudba a ladné lehké pohyby mohou otevřít vaši duši. Překvapilo mě, jak vymysleli kroky, jak dlouho to cvičili. První scénka krásně mluvila o tom, jak dnešní svět hrozně letí, jak si nevšímáme a považujeme některé z nás za podřadné. Druhá zase krásně ukázala, co dělá droga s naší myslí a že pro někoho jsou drogy jen náznak nadřazenosti. Bylo moc hezké, jak tam byli ti přátelé a jak ji chtěli pomoci. Jinak celé přestavení bylo opravdu krásné. Akorát mě zklamalo, že to bylo proti rasismu a lidé sedící přede mnou to asi nepochopili.

Ve čtvrtek 12. 5. se 8. C sešla na Zátoni, kde jsme hned po příjezdu zahájili svůj první úkol, ve kterém šlo o to, abychom dali ruce dohromady a získali klíč k otevření dveří. Poté jsme hráli skupinové hry, ve kterých jsme spolupracovali v týmech např.: sumo, žlábky, lyže, lžičku, kterou jsme rozpohybovali papírovou kuličku. Dále jsme představovali naše plakáty vzpomínek na uběhlé ročníky a na naše přestávky, při kterém jsme se dost nasmáli. Ve stejných skupinách jsme hráli hry i vevnitř, a poté přišly na řadu dopisy a dárečky, ze kterých měli všichni radost. Druhý den byl zaměřen hlavně na výběr školy a našeho budoucího povolání. Dělali jsme si svůj akční plán, zjišťovali jsme barvu naší aury, jaký jsme typ člověka v týmu, s kým bychom jeli vlakem. Poslouchali jsme Kačku a Lindu, které nám povídaly o svých školách, dále bývalou paní učitelku Kocourkovou, která nám povídala o jejím životě, a vyvrcholilo to stromem plným povolání, která bychom chtěli vykonávat. Myslím si, že jsme si výlet všichni užili.

Za 8.C Lucie Ungermanová

Dne 23.5.2016 jsme v 15 hodin odjížděli do Londýna. I přes nepříznivé podmínky cesty jsme si následující celý den v zábavném parku Chessington blízko Londýna řádně užili. Včerejší den jsme navštívili Westminster Abbey, Westminster Palac, Oxford Street, Buckingham Palac, Hamley's toys, Piccadelly cirkus, Downing Street, Big Ben, National Gallery a Madame Tussauds. Dnes se těšíme na White Cliffs.
za všechny účastníky zájezdu – Monika Toncarová, 8.c

Tady uveřejňuji pro informaci fotografie z několikadenní návštěvy Londýna a okolí. Děti toho nafotily mnoho, většinou si fotky sdílejí mezi sebou. Co si můžete prohlédnout v této várce fotografií? Příjezdovou rampu k trajektu v Calais, trajekt plující po moři, bělavé útesy Doverské a pak ochutnávku velkého zábavního parku v Chessingtonu u Londýna. Park má více než 40 různých atrakcí jako horské dráhy, labyrinty, střílečky po mumiích, dům hrůzy, obří houpačky, pirátskou loď, vlastní ZOO, safari a mořský svět. Nenudili jsme se…

Co říkají fotografie? Po dobré snídani v rodinách jsme vyrazili do sedmimilionového hlavního města ostrovní říše. Autobus nás vyložil před Muzeem voskových figurín Madame Tussaud. Byly tam davy lidí, ale ty se dobře rozptýlily hned v první mistnosti, věnované slavným hercům. I naše děti poznaly Julii Roberts, Johnny Deppa, Breda Pitta, Arnolda Schwarzeneggera, Bruce Willise a mnohé další. V dalších místnostech věnovaným sportovcům jsme poznali nejrychlejšího atleta světa Usaina Bolta, mistra světa F1 Lewise Hamiltona či fotbalistu Cristiana Ronalda. V dalších prostorách stáli slavní politici bývalí i současní včetně prezidenta USA Baracka Obamy, slavní zpěváci a další osobnosti. Svou figurínu má i fyzik Albert Einstein i sama zakladatelka muzea Madam Tussand. Hodně turistů se fotí s královskou rodinou, nechybí ani slavní angličtí historičtí panovníci. Pak nás posadili jakoby do typických černých taxíků na tajuplnou jízdu historií Londýna. Závěr prohlídky obstarává 4D kino s krátkým filmem o tom, jak komiksové postavy zachrání Londýn.

Pak jsme šli na dlouhatanánskou prohlídku centra Londýna. Zastavili jsme se v hračkářství Hamley´s, v kterém prodavači stojí před návštěvníky a předvádějí jim určité hračky pořád dokola a dokola… Rychle jsme prošli čínskou čtvrtí a zastavili jsme se na kulaté křižovatce obchodních ulic na Piccadilly Circus. V prodejně pro turisty se daly koupit typické upomínky na Londýn. Brzy potom jsme se ocitli na rušném Trafalgarském náměstí plném lidí. Zašli jsme na hodinu do slavné Národní galerie, čas zbyl tak akorát na mrknutí se na díla Leonarda da Vinciho a pár impresionistických obrazů. Většina dětí využila možnosti si blíže prohlídnout často bláznivé umělce před galerií.

Rychle jsme prošli rozsáhlým St.James parkem, kde jsme viděli hlavně mnoho dost krotkých vodních ptáků. Ulicemi vyzdobenými britskými vlajkami jako připomínkou oslav královniných narozenin jsme se dostali se až před Buckinghamský palác. Pak už následoval Big Ben, parlament a Westmisterské opatství, vše zvenku. Zbývalo projít kolem slavného sídla vlády na Downing Street č. 10, ale kolem té budovy bylo silné ohrazení a policista zrovna pouštěl nějaké auto s politickou osobností dovnitř. Na ulicích jsme toho viděli ještě víc, ale to už záleželo i na všímavosti účastníků zájezdu.

Po rušném 2.dni stráveném v centru Londýna jsme ve čtvrtek vyrazili na pobřeží Lamanšského průlivu k městu Brighton. To, co jsme zde viděli, patří k divům přírody – sněhobílé křídové útesy (White cliffs) nazvané Seven Sisters. Prošli jsme se i po mořské pláži, obdivovali a sbírali pestrobarevné oblázky. Město Brighton je turistickým letoviskem. Život se tady točí zejména kolem Brighton Pier. Kolem tohoto mola se soustředí v zábavním parku nejvíc atrakcí – bary, restaurace, herny. Zde jsme měli i delší rozchod na nákupy dárků a suvenýrů. Využily toho hlavně holky a prohlížely obchody s oblečením. Nejzajímavější stavbou ve městě je Royal Pavilion – bývalý královský palác postavený ve stylu indické architektury. V podvečer nás náš autobus dovezl opět na místo srazu v londýnské čtvrti New Malden, kde si nás vyzvedávali naši hostitelé. Většina dětí jezdila auty, někteří z nás se dopravovali do svých dočasných domovů městskými autobusy. To byl neobvyklý zážitek. V autobuse byla obrazovka, na kterou se snímaly záběry ze 7 kamer (!). Všichni lidé, kteří vystupovali z autobusu, poděkovali. Autobus nestavil jen na zastávkách, stačilo kdekoli po cestě mávnout nebo pro výstup zmáčknout tlačítko.

Ráno jsme se rozloučili s našimi hostiteli a vyrazili strávit poslední den v Anglii opět do centra Londýna, tentokrát do oblasti zvané City. Naše první kroky směřovaly do Toweru, což je hradní komplex, starý téměř 1000 let. Sloužil v historii jako pevnost, vězení, mincovna, pokladnice, popravovala se zde šlechta. Dnes jsou tu uloženy korunovační klenoty, které jsme měli možnost vidět – bohužel se zákazem focení. Líbila se nám legenda o 8 krkavcích (anglicky „ravens“). Prý dokud budou v Toweru, bude Anglie bezpečná vůči invazi. Krkavci mají svoje jména a mají přistřižená křídla, aby neulétli. Byli vděčným objektem pro naše foťáky. Metrem jsme se přepravili k slavné katedrále svatého Pavla, ve které se konala svatba prince Charlese a Diany Spencer. Od katedrály jsme se vydali kolem školy, kam chodil Daniel Radcliffe (alias Harry Potter), k nejmladšímu mostu Millennium Bridge, který byl otevřen v roce 2000 a je určen jen pro pěší. Pohodlně jsme po něm přešli přes Temži k divadlu Globe, ve kterém se hrají pouze hry Williama Shakespeare. Asi 10 členů naší výpravy v čele s paní učitelkou Zálohovou se vydalo na prohlídku křižníku HMS Belfast, který ze zapojil do námořních bitev ve druhé světové válce proti Němcům. Sloužil britskému námořnictvu ještě dalších 18 let po válce, teď je to muzeum.
Ostatní z našeho zájezdu se vypravili na trhy … a prohlíželi … a nakupovali … a taky se ztráceli a nacházeli – ještě, že máme ty mobily :-) Po nejslavnějším zvedacím mostě Tower Bridge jsme přešli na druhou stranu řeky a metrem se přepravili k naší poslední atrakci Londýna „London Eye“ – obřímu ruskému kolu, vysokému 135 m. Jedna otočka trvá cca 30 minut, je tam 32 kabinek a jsou z něj nádherné pohledy na centrum Londýna. A pak už nás čekala jen dlouhá cesta domů s nočním přejezdem Francie, Belgie, Nizozemí a Německa. Naštěstí autobus byl pohodlný, čas jsme strávili sledováním filmů, spánkem a třeba i kvízem o Londýně, za který ti nejúspěšnější dostali od průvodkyně drobné ceny. Domů jsme dorazili v sobotu před 14. hodinou. Nakonec nezbývá než poděkovat všem organizátorům – cestovní kanceláři, průvodkyni za zajímavý výklad, řidičům za to, že nás dobře dovezli, škole a učitelkám za zorganizování vydařeného zájezdu a péči o nás během výletu.

…kdo se najde?

Kdo si rád prohlíží obrázky, tak tady jich ještě pár najde. Týkají se nezapomenutelného zážitku na zvlněných křídových útesech Sedm sester. Skoro nekonečný prostor je plný světla, slunce, čerstvého vzduchu, mořského větru, slané vody, podivuhodných oblázků a plachtících racků. Tato směs vyvolává pocit nadšení a svobody.
V lázeňském městě Brighton jsme si prošli i zábavní molo. Někteří si stačili půlhodinovou prohlídku pořádně užít, jak uvidíte na fotografiích. Po prohlídce města došlo i na úspěšné nakupování…

Na závěr školního roku jsme se vydali na dvoudenní výlet do hlavního města. Prvním bodem programu byla věž Staroměstské radnice. Je téměř 70 metrů vysoká a jsou z ní krásné výhledy na historickou část i předměstí Prahy. Další zastávkou bylo Národní technické muzeum. Za dvě hodiny jsme neměli šanci projít ho celé. Nejvíce času jsme strávili v expozici historie dopravy, kde jsou takové skvosty jako první v Čechách vyrobený automobil NW Präsident z roku 1898 nebo letadlo z roku 1911, ve kterém Jan Kašpar vykonal historicky první let v Čechách. Zajímavé byly i ostatní expozice, jako např. tiskařství, astronomie. Někteří milovníci muzeí z naší třídy se však shodli, že muzeu chybí více interaktivity. Po delším rozchodu v obchodním domě a krátkém odpočinku na ubytovně nás ještě čekala noční procházka po Karlově mostu a Malé Straně. Druhý den si pro nás paní učitelky připravily hru Dobrodružství v metru. Měli jsme se přepravit do dvou různých stanic metra a jako důkaz pořídit foto. Některé skupiny měly zadání opravdu zapeklité – i s několika přestupy. Všichni jsme to zvládli, i když jedné skupině se nepodařilo dodržet časový limit. Poslední akcí výletu byla návštěva skvělé výstavy Titanic. Určitě budeme na tento výlet rádi vzpomínat. Děkujeme učitelskému doprovodu za pěkný program, pohodovou atmosféru a důvěru. Martin Pučil, 8.C

V průběhu školního roku jsme se rozhodli uspořádat pro děti z prvního stupně program, jehož hlavním cílem bylo ukázat, jak zábavná může být fyzika, přírodověda a chemie. Podle svých schopností a možností jsme se pečlivě připravovali. V pondělí 27. června TO vypuklo a bylo to VELKÉ. Stejně jako naše nervozita a očekávání. Každý z nás měl své úkoly a vůbec nebyly snadné. Zaujmout asi 200 dětí 3. až 5. ročníku po dobu 4 vyučovacích hodin tak, aby se nenudily a bylo to pro ně přínosné.

Ráno jsme se sešli již v 7 hodin, abychom vše připravili a doladili detaily. Celý program byl rozdělen do 4 bloků. Na úvod jsme naladili děti na vědecké téma divadelním představením. Po dobu 20 minut Jan Ámos Komenský s průvodcem navštěvovali významné vědce a občas si odskočili do moderní chemické laboratoře, kde probíhaly efektní chemické pokusy – výbuch sopky, výroba sloní zubní pasty, přeměna vody ve víno a zase ve vodu, důkaz, jak cigarety škodí plicím kuřáků. Scénky s vědci byly vtipné, zpestřené písničkami a tanečkem.

Druhou hodinu se konal ve velké tělocvičně vědecký jarmark. Děti mohly vidět vznášedlo, kelímkový telefon, indukční elektřinu, periskop, zdroj napětí z citrónů, kreslení elektrickým proudem a další. Kromě předvedení jsme se snažili vždy vysvětlit princip pokusu. Třetí blok programu se odehrával již ve třídách a v učebně chemie a biologie. Vyzkoušeli jsme si zde úlohu učitelů. Měli jsme to ulehčené tím, že jsme byli tři na jednu třídu. Na děti čekaly samostatné vědecké aktivity, které jsme jim předvedli a pak už jen dohlíželi a radili.Čtvrťáci sestavovali elektrická zapojení ze stavebnice Boffin, páťáci mikroskopovali a filtrovali…

Čtvrtá hodina už byla volnější. V jednotlivých třídách jsme rozdali velký balící papír a malé papíry, na které děti kreslily a psaly, co nového se dnes dozvěděly. Tím jsme ukončili projekt. Další hodinu jsme se všichni z 8.C sešli v naší třídě a sdělovali si své zážitky, dojmy, pročítali zpětné vazby dětí a užívali si pocit dobře odvedené práce. Byl to náročný, ale vydařený den. Doufáme, že se líbil těm, pro které jsme ho připravovali a že to bylo i poučné. S jistotou ale můžu říct, že pro nás to mělo velký přínos. Vyzkoušeli jsme si nové role: introverti se museli překonat a zahrát si na extroverty, flegmatici se museli pečlivě připravit, hyperaktivní zklidnit, individualisti spolupracovat. A kdo za to všechno může? Naše třídní učitelka Irena Petráňová. Měla největší díl práce a zodpovědnosti, a přesto se pořád usmívala a vtipkovala. Kdybych měl klobouk, tak bych ho smekl.

Za třídu 8.C: Petr Pučil