Naše kočka se jmenuje Mourinka. Nevíme přesně kdy se narodila, ale máme jí už 12 let. Jednoho prázdninového dne k nám přišla mamka jednoho mého kamaráda a přinesla kotě, ptala se mamky jesli kotě nechce, protože byli na chatě a někdo jim hodil kotě v pytli na zahradu. Mamce se kotě líbilo a tak jsi kotě nechala byla to holčička a tak jí dala jméno Mourinka. Protože se Mourinka bála, nenechala na sebe ani sáhnout, ale zvykla si a teď patří k našim domácím miláčkům. Nejdříve jsme hledali druh naší kočky, ale později nám veterinář řekl že je to míšenec kočky divoké a kočky domácí. A ti jsou velmi vzácní. Mourinka měla 3x koťata, z ntoho 1. a 2. se okamžitě prodali. Bohužel 3. zakousla kuna. Velmi dobře si pamatuji, když měla naše kočka 2. koťata, tak jí pomáhala naše jezevčice Zuzanka a pak jsme jí říkali "porodní bába". Zajímavé vždy bylo, že se nikdy nenechala od nikoho hladit po břichu a pod bradou. Ale protože jsem věděla jak na ni, tak jsem pokaždé dala do misky mléko a když ho vypila tak jsem jí dala kousek taveného sýra. Dá se říct že byla v " 7. kočičím nebi".
Naše kočka je velmi stará, ale je velmi tajemná. Obdivuji ji, protože ostatní kočky nejsou tak vychytralé jako ona. Nikdy ji nic nezranilo a protože bydlíme u cesty a jezdí tam auta a žádné jí nikdy nesrazilo. Nejlepší na tom všem je, že se tahle zajímavá a tajuplná kočka dostalá právě k nám.