Říká blondýnka manželovi:
"Běž zalít zahradu.
Manžel říká:
"Vždyť tam prší."
Blondýnka odpoví:"Tak si vezmi deštník."
Stojí dvě blondýny u výtahu.
Jedna má ruce plné tašek s nákupem. Řekne proto té druhé:
"Prosím tě, zavolej výtah."
Druhá blondýna zavolá: "Výtahůůů."
Blondýna přijede k čerpací stanici a zapomene v zapalovaní klíče a zavře dveře. Jde za pumpařem a vysvětlí mu problém.
Pumpař: "Slečno, tady máte drát, ten zasunete mezi gumu a sklo co nejhlouběji a pak zatáhnete směrem nahoru. Já bych Vám pomohl, ale musím sedět za kasou."
Blondýna odchází a říká, že to zvládne. Ke kase přichází muž a strašně se směje.
Pumpař: "Čemu se tak, pane, smějete?"
Muž: "Ale, venku otvírá nějaká blondýna drátkem dveře."
Pumpař: "Však jsem jí to sám poradil."
Muž: "No jo, ale na sedadle spolujezdce sedí další blondýna a říká té druhé: "Doprava - doleva!"
Chlapík se opíjí v baru, a když už je pořádně nametenej a skoro nevidí, navíc je v baru tma, nakloní se k sousedce, statné ženské, a povídá:
"Hele, nechceš slyšet pěknej fór o blondýnkách?"
Statná ženská na to: "Teda, než s tím fórem začneš, měl bys něco vědět.
Je fakt, že jsem taky blond, měřím metr osmdesát,
vážím metrák a jsem profesionální kulturistka.
Ta blond dáma vedle mě měří metr pětaosmdesát, váží sto deset a je bejvalá zápasnice.
No a ta blond dáma vedle ní měří metr devadesát, váží sto dvacet a živí se kickboxem.
Tak co, pořád ještě chceš vykládat ten fór o blondýnkách?"
Chlapík mrkne, polkne a pak povídá:
"Ne, nechce se mi ho třikrát vysvětlovat."
Starý Ir leží doma v posteli a umírá.
Jak se stále častěji zmítá v agonii blížící se smrti, najednou v jednom ze světlejších okamžiků vědomí ucítí,
jak se zezdola z kuchyně line vůně jeho zamilovaných sýrových bochánků.
Sebere poslední zbytky svých sil a zvedne se z postele. A zatímco se opírá rukama o zeď,
došourá se ke dveřím.
Oběma rukama se přidrží zábradlí a s nadlidským úsilím sejde po schodech dolů.
Zde se opře o dveře do kuchyně, aby si odpočal a trochu se vydýchal.
Kdyby byl po smrti,
myslel by, že je v ráji, protože kuchyňský stůl
je pokryt voskovaným papírem a na něm lahůdka nad lahůdky - desítky
sýrových bochánků.
Je to nebe?
Anebo je to spíš poslední akt lásky jeho milující ženy, se kterou sdílel po šedesát let
dobré i zlé a která jej chce ještě naposledy potěšit,
dříve než on opustí toto slzavé údolí?
Sebral v sobě poslední zbytky sil a vydal se směrem ke kuchyňskému stolu.
Ale předchozí cesta jej natolik zmohla,
že zavrávoral a dopadl na kolena těsně vedle stolu.
Sýrové bochánky měl na dosah.
Jeho rozpraskané rty se otevřely a on skoro cítil na jazyku chuť sýrových bochánků dřív,
než některý vložil do úst.
Tak silný zážitek jako by
jej vracel do života. Pomalu natáhl svou třaslavou, vrásčitou paži směrem k nejbližšímu
bochánku na kraji stolu,
když v tom najednou dostal přes ruku vařečkou.
"Necháš je být! Ty jsou na pohřeb!"
Přijde kostlivec do baru a říká :
"Pivo a hadr."
Víš, kde je největší sranda?
Na hřbitově.
Položej tam přes tebe dvoumetrákovej kámen, na kterým je nápis:
"Budiž ti země lehká."
V hospodě jsou tři muži a oslavují:
"Sláva, že Fred umřel."
Od vedlejšího stolu se ozve:
"Ten Fred je váš kamarád?"
Jeden z mužů odpoví, že ano.
"Proč tedy slavíte, když to byl váš přítel?"
"Protože ta jeho je volná."
Stopuje Smrtka u cesty a po chvíli jí zastaví kolemjedoucí řidič:
"Teta, kam to bude?"
"Ale, jedu jenom kousek, támhle do tý zatáčky!"
Do knihkupectví vstoupí žena v černém,
v ruce drží knihu
"Houby okolo nás".
Knihkupec jí stiskne ruku a praví:
"Upřímnou soustrast, vydavatelství už tu chybu opravilo."