Já: Víš, jak udržet tupce v napětí?
Kámoš: Jak?
Kámoš: Hej!
Kámoš: Povídej?
Kámoš: Jsi tu?
Kámoš: Aha!
Jeníček s Mařenkou bloudí neproniknutelnou tmou. „Jeníčku, vidíš světýlko?“ ptá se Mařenka. „Ano, ať se dívám jak se dívám, světýlko se k nám blíží!“ „Sláva,“ jásá Mařenka, „to znamená, že nablízku je nějaká chaloupka, kde nám dají najíst a nechají nás přenocovat...“ „To ne, Mařenko,“ říká Jeníček, „znamená to, že jestli okamžitě neuhneme, tak nás v tomhle tunelu přejede vlak!!!!“
U Eskymáků: „Čím jsi zabila toho medvěda?“ „Bumerangem, co jsi měl v posteli.“ „Ještě jednou mi sáhneš na ponožky a zlomím ti deku!“
Povídají si dvě sousedky: „Budeme se teď stěhovat do krásného prostředí.“ „My také budeme v klidnějším.“ „Opravdu? Vy se také stěhujete?“ „Ne, my zůstáváme.“
Na armádní přehlídce... „To je ale krásný stroj. Také bych rád měl tank!“ „Tak proč si nějaký nepořídíš?“ „Protože stojí několik milionů! Kde bych vzal tolik peněz?“ „Můžeš si vzít půjčku.“ „Jasně, ale z čeho jí budu splácet? Přijdou na mě exekutoři a co si počnu pak?“ „Jen ať přijdou. Ty budeš mít přeci tank!“
Dva sněhuláci. První: „Podívej, chumelí.“ Druhý: „To je otrava, ale alespoň nám padají náhradní díly.“
