zpět na seznam stránek

SLOVENSKÝ ČUVAČ

Na této stránce najdete vše o bílém medvídkovi (pejskovi)

malinko legrace není nikdy dost (podívejte se na vtipy)


Povaha a využití

Na svém (svěřeném) území je velmi ostražitý, bdělý, neohrožený, ostrý, tedy výborný hlídač.
Má velkou vnitřní disciplínu a hlídání svěřeného majetku bere velmi vážně.
K cizím lidem se zpočátku chová nedůvěřivě, uvážlivě a značně rezervovaně.
To může působit až dojmem nesebevědomého psa.
Že se však jedná o psa dostatečně sebevědomého, rychlých a razantních reakcí, se plně projeví v momentě, je-li jeho majitel nebo on sám napaden.
Pokud se ovšem majitel ve společnosti lidí chová klidně a přátelsky, stejně se chová i pes.
Jedná se o plemeno spíše uzavřené povahy, které je stále ve střehu.
Výchova slovenského čuvače musí být důsledná, ale zároveň vyvážená a cílená. Nerad dělá něco, co mu připadá zbytečné, tedy neúčelné.
Je to samostatný a velmi vnímavý pes. Aby se nestal příliš samostatným, což mnohým majitelům zrovna nevyhovuje, je nutné se mu hodně věnovat zejména ve štěněčím věku se zaměřením na socializaci a výchovu.
V opačném případě si sám vytvoří pravidla a “názor na věc”, což může značně zkomplikovat jeho následující výcvik v poslušnosti, lépe řečeno ovladatelnosti.
Právě řádná socializace v rušném prostředí je potřebná, aby z něj vyrostl sebejistý pes v každém prostředí.
Je bystrý, pracovitý, s mimořádně dobrou pamětí, ovšem také tvrdohlavý, s neustálou potřebou se sám rozhodovat.
Potřebuje rozhodného majitele, s pevnou rukou, který bude vědět, jak již štěněti správně vštěpovat, které místo v žebříčku hierarchie je jeho.
I když výchova slovenského čuvače není zrovna snadná, je vyrovnané povahy a zaručeně si získá srdce celé rodiny.
Většinou si velmi rozumí s dětmi, umí se chovat k domácím zvířatům, a ani s honěním divoké zvěře nebývají problémy.
Vůči jiným psům se čuvač však může chovat poněkud dominantně.
Při dobré výchově je z něj velmi dobrý rodinný pes, který však velmi těžce nese změnu majitele.
Doma i na zahradě je klidný, ale na procházce dokáže být značně aktivní, veselý a poměrně temperamentní.
Je pohyblivý více, než by se od takového mohutného psa očekávalo. Pohybuje se rychle v každém terénu. Rozhodně není pohodlný.
Většinou jsou feny celkově jemnější a bezproblémovější. Jako čistě rodinný pes je tedy vhodnější fena slovenského čuvače.